Office look and a little piece of me

Čauky!
Tak se znovu hlásím plná elánu a chuti k blogování. Je mi trapné se vám po dvou článcích omlouvat za to, že nepublikuji příspěvky, ale..zaprvé se musím omluvit a zadruhé se s vámi o to, proč jsem neblogovala, chci podělit.

Pohodlne se posaďte, položte misku s popkornem hned vedle a čtěte dále, příběh začíná. Kdysi dávno a dávno..dobře, zase až tak dávno to není, zhruba před měsícem jsem byla s kamarády na chatě. Užila jsem si to, byl to fakt úžasný zážitek, trávila jsem tam čas se skvělou partou a musím říct, že to byla jedna z těch nejlepších akcí. Myslím, že tušíte to ale. Vlastně to ani není nic špatného, ale donutilo mě to přemýšlet a přehodnocovat všechno kolem mě neuvěřitelným způsobem. K věci, na chatě prostě nebyl signál, takže žádné volání, smsky a hlavně, žádný internet. Prostě jedna místnost, kupa společenských her, skvělí lidi a mobil se používal maximálně tak na pouštění písniček.

Já vím, i mně to zní hloupě, říkáte si, no bóže, pár dní byla bez spojení s ostatními, nechatovala na fejsbůčku a nedostala se na další sociální sítě, proč nám tu vlastně takhle brečí?

Upřímně, nejsem jedna z těch lidí, co někam musí denně přidat novou fotku, která musí mít minimálně padesát lajků, protože jinak z toho špatně spí..ale jsem zvyklá, že mám u sebe mobil, kdykoli se můžu podívat na cokoli potřebuji a taky jsem tedy vždy k zastižení. Abych to zkrátila, nakonec jsem tam čas trávila s ostatními, bavila jsem se jako nikdy a mobil jsem měla někde v koutku a vlastně jsem ho ani na nic nepotřebovala. A víte co? Užila jsem si to díky tomu dvakrát tolik.

Nevím, proč má naše generace takovou potřebu být neustále "na drátě". Každopádně to, jak skvěle jsem se bavila bez mobilu, jenom s lidmi, co seděli vedle mě, naproti mě,..donutilo mě to přemýšlet. Přemýšlela jsem nad tím, proč vlastně trávím tolik času ve virtuálním světě, na sociálních sítích..Chtěla jsem to změnit, omezit, najít jakousi harmonii.

A tímto bych vám tohle všechno chtěla předat. Žijte svůj život, udělejte si vzpomínky, na které budete s úsměvem vzpomínat, prožijte všechno tak, abyste si ve stáří řekli, že to stálo za to, prožijte to tak, abyste nemuseli vzpomínat na to, jak jste klapali do písmenek na klávesnici, ale já nevím, třeba jak jste byli na horách, kde vám bylo prostě fajn.


Tak, teď když už jsem se vypovídala, k outfitu. Tento outfit je trošku staršího data, ze začátku listopadu, kdy bylo ještě teplíčko. Když se na něj podívám jako na celek, působí na mě tak nějak oficiálně, kancelářsky. Takový ten "styl úspěšné manažerky" se mi moc líbí, i když se v něm úplně necítím, myslím, že v budoucnu mé outfity budou trošku jiné a takového looky si schovám, až tou úspěšnou manažerkou budu:)) Jinak na sobě mám trenchcoat z Orsaye, rolák z druhé ruky, džíny z H&M a boty taktéž z H&M. Mimochodem, tento styl bot se mi moc líbí, co na něj říkáte vy?:)

Byla bych moc vděčná, kdybyste se do komentářů ozvali, jak se vám dnešní článek líbil, a jestli moc chytračím, tak mi řekli, ať uberu páru.:)

Pěkný zbytek večera!
L.





Trenchcoat: Orsay
Bag: Tamaris
Shirt: Second hand
Jeans: H&M
Shoes: H&M

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Au pair - Co zařídit před odjezdem

Black and white

Au pair - moje zkušenost s agenturou COOLAGENT